Březen 2016

Moje první plastika

25. března 2016 v 18:58 | Tera |  mylife
Vím, že podle nadpisu si asi říkáte "CO?!", vždyť je ti teprve 20.
Ano ano je, není to však plastika prsou nebo nosu.
Mám přišité uši.
Já to jako malá nevnímala, rodiče to pro mě chtěli do budoucna a já jsem za to ráda, protože představa že chodím s takovýma přijímačema mě docela děsí.
Na operaci jsem šla v 9-10 letech, takže cca 3.-4. třída.
Fotku přímo z té doby jsem nenašla tak aby to bylo viditelné, takže přidávám fotku kde mám tak 2 roky.
Jak můžete sami vidět, byly fakt hodně odstáté. Třeba přeze mě mimozemšťani vysílali zprávy na zem :D
Takže jsem podstoupila operaci a v nemocnici si poležela ještě 3 dny.
Neměla jsem celou helmu ale jen jakokdyby čelenku. Levé ucho jsem po operaci měla hodně bolavé, do teď si pamatuju tu bezesnou první noc. Na pokoji jsem měla starší paní, která mi věnovala její obrázek, který do teď mám. Vím, že den před odchodem jí máma koupila Geishu a nechala ji u mě v šuplíku a já dítě nezbedné, jsem ji celou snědla. Samozřejmě byla naštvaná, ale koupila jí jinou.
Na vytahování stehů jsem se těšila, že už budu mít vše za sebou. No, stehy pro mě byly snad ta nejhorší část. Stihly mi už trošku zarůst, takže to bolelo jak čert, až jsem se pozvracela.
Vše jsem ale bravurně zvládla a výsledek jde vidět, i když vršky trošku odstávají, je to rozhodně lepší.
Posuďte sami.

Fotka je stará 2 roky. Moc se nefotím tak, aby mi uši šly vidět, takže to byl oříšek.
Jsem ráda, že je mám přišité a po několika letech kdy jsem se bála nosit culík, jsem to překonala a nestydím se za svoje uši, i když jsou pořád trošku větší.

Moje první tetování

8. března 2016 v 18:34 | Tera |  mylife
Když jsem byla mladší (tak 14-15 let) říkala jsem si, že si tetování nikdy nedám. S postupem času se mi měnily názory i postoje. Když si můj přítel před 2 lety nechal udělat své první (a zatím i poslední) tetování, začalo se mi to čím dál víc líbit. Fascinovalo mě to a tatéry jsem obdivovala.
Už tak 4 roky si ujíždím na kotvičkách, moje okolí to ví a fakt jsem nima posedlá. Chtěla jsem tedy obyčejnou 1 cm kotvičku vedle kotníku. Po dvou letech přemýšlení, kreslení si to na nohu a debatách s kamarády, jsem dospěla k tomu, že chci 5 cm kotvu s nápisem "HOPE" (=naděje).